Někdy mám pocit, že musím v lese bydlet, abych načerpala jeho sílu a klid. 🌲A přitom mám ráda město - jeho energii a možnosti. Nemusíme si vybírat. Můžeme bydlet ve městě a když to jde, být co nejvíc v přírodě. A prázdniny jsou takový dlouhý víkend… Ale pořád to v sobě řeším - co v budoucnu. Znám ty příběhy rodičů řidičů. Anebo těch co si venkov moc idealizovali a pak si cítili moc izolovaní. Oboje má svoje. Jsou tu taky mámy, co tohle řeší? Co je dobíjí les, ale dojíždění vyčerpává?