Skromnost je super, ale moc se nevyplácí. Mamka mě vždy vedla k tomu, abych se příliš nezmiňoval, jak mi něco jde, a nechal také ostatní "zazářit" a mít pocit nějaké výjimečnosti. To jsem ale netušil, že když člověku hned napoprvé neukážete, že dané věci rozumíte, bude si před vámi hrát na strašného odborníka a dávat vám rady, o kterých víte, že jsou třeba špatně (nebo vás dokonce ponižovat) Zkuste se fakt k člověku chovat tak, že je možnost, že o věci ví více než vy. Výzva pro ego, co?