Já bych to tak nedramatizovala 😀na světě jsou horší věci ,všichni jsme byli děti všechny děti ječi křičí smějí se brečí a žijí v přítomnosti a já jim to závidím je to jediné obdobi kdy můžou byt samy sebou ,dat najevo autenticky názor kdykoliv chtějí ,jsou upřímni ,na nic si nehrají a vždy svý ….pro mě pocit svobody …závidím jim …trochu všechno brát s nadhledem žijeme jen chvíli ,za par let budeme v důchodu a mladí budou říkat jak jsme trapni 😀