Tahat prepuberťačku po horských tůrách se mi jeví jako nejlepší psychoprofylaxe do budoucna. Motivuje se, překonává překážky, má radost z každého postupu vpřed, připravuje se na možné nepříznivé okolnosti, pracuje s vodou a výživou, nepohodlím, únavou a v cíli mi dá high five! Já zírám, co z bývalého uzlíčku nekomunikujících nervů dokážou hory vykřesat.