Když jsme v létě 1997 jeli vlakem na dovolenou do Kunčic pod Ondřejníkem, lilo. Taťka si dělal srandu, že se to cvičí na naši dovolenou. Každý den jsme volali dědovi, jaká je u nás situace a měli jsme ohromný problém se z té dovolené dostat, pamatuju si jen olomoucké autobusové nádraží a plno lidí rvoucích se do autobusu, vlaky nejezdili. Před týdnem jsme byli s mužem na prodlouženém víkendu v Čeladné a Kunčicemi projížděli... Slibuju, že zase až za pár let, ano? 🤭