Babička nebyla zdaleka jediná, kdo v naší rodině údajně trpěl nějakým duševním onemocněním. Tohle téma je s mou rodinou a hlavně se mnou celoživotně svázané. I já sama jsem v určitou chvíli svého života byla nucena vyhledat psychiatra, protože jsem se domnívala, že jsem vážně duševně nemocná. Bylo to na střední a moje moudrá a hodná paní učitelka, která mě měla na Sociální péči, mi jednou řekla: „To se tak stává, Emi, když člověk doplave, že ho začnou bolet svaly.“ Tenkrát jsem to moc nechápala.