Poslední dobou si všímám, že sama sobě připadám krásná. Většinu života jsem strávila nenávistí sama vůči sobě, sebezapíráním a sebedestrukcí. Co mi do života vstoupil On, vidím sama sebe i svět jinak, zase o kousek lépe. Díky němu jsem se začala přijímat tak, jak jsem, se vším všudy. Díky němu jsem chtěla začít být hodná sama k sobě. A teď? Nejenže jsem začala, já v tom vytrvávám do teď. A víte co? Miluju to, že mě už nebolí ranní pohled do zrcadla. Miluju, že dokážu ocenit svoji krásu. 🌻🫧🤍