Život

Mé dvě kamarádky syna už viděli, ale přítelovi kamarádi za tu dobu (10. měsíců) pomalu ani neviděli jeho, natož našeho syna

Takhle jsem se rozdělil a přestal bavit postupně se všema kamosema. První syn přišel na svět, když mi bylo 22. Každý měl jiné zájmy v tu dobu a v tom věku. Sice nemám kámoše, ale děti mi to plně vynahrazují.

Mám kamarádku, má 4 děti a já 0. Má mnoho starostí okolo rodiny, ale tráví se mnou čas a jsem jí za to velmi vděčná. Její děti miluji stejně jako jí i jejího manžela. Jsme neustále ve spojení. Je to o lidech. Dejte tomu čas. Popř. najděte nové přátelé. Je mnoho osamělých lidí. Lidi k sobě přicházejí a odcházejí, aby si něco předali. Zůstavají jen ti, co bojují, aby nás neztratili, i přesto, že už bylo vše řečeno a i přes jakékoliv změny v našich životech. Zkuste se přátel zeptat co se děje. 🤍🪽

Soucítím..

Kamarádka mi psala v těhotenství jak bude semnou vozit, jestli může - ten "malý" už bude mít 9. Takže asi tak no 🙈 děti mám 4, často jsem psala i sestřence jestli zajdeme na kopec, na bazén, ať už s dětmi nebo samy. Poslední dobou už jsem se spíš k psaní přemlouvala s pocitem, že se stejně jen vnucuji a odpověď bude stejná jako vždycky. Už jsem to vzdala, jsem sama, sportuju s dětma nebo se psem.

Tak to máš špatný kamarády ... Já jsem u své něj kámošky furt i když byla těhotná snažila jsem se být po ruce a pomoci se vším a byla jsem v porodnici když se malá narodila a teď ji budou dva měsíce a sem u nich každou chvíli nasackovana.😆😆